Podle Lukáše Fasory bylo Brno ještě na začátku 19. století téměř idylickým maloměstem, sevřeným hradbami okolo historického jádra. O přibližně půl století později jeho tvář výrazně proměnila dynamická industrializace, zejména na jihovýchodě města kolem řeky Svitavy. Jiří Malíř popisuje Brno v polovině 19. století už jako centrum rozsáhlé průmyslové aglomerace. „Kromě omšelých a stísněných domů bychom byli konfrontováni s čadícími továrními komíny nebo se značně znečištěnou a zapáchající Svitavou a Svratkou,“ nastínil jeho podobu.
Rychlý rozvoj Brna, zachycený v novém svazku, podle Malíře pokračoval také ve druhé polovině století; příkladem může být reprezentativní okružní třída s honosnými paláci, která vyrostla v místech hradebních příkopů a hradeb. V souvislosti s vnitřní zástavbou města pak zmiňuje obrovskou sanaci na přelomu 19. a 20. století, jíž padlo za oběť až čtyřicet procent domů brněnského historického jádra. Fasora přitom poukazuje na neobvyklý rozsah městských proměn. „Přestože bylo 19. století co do změn dynamické všude, Brno přece jen překonalo i tuto míru. Ve středoevropském měřítku se v jistém slova smyslu stalo předjezdcem a laboratoří modernizace,“ myslí si.
Nový díl z plánované sedmisvazkové knižní série přitom nezobrazuje pouze proměny města jako celku. Pokouší se také ukázat, jak se s dějinnými událostmi převážně 19. století vyrovnávali běžní Brňané. Právě sociální změny způsobené přechodem od agrární k průmyslové společnosti považuje Fasora za mimořádně zajímavé. „Prudce přibývá obyvatelstva, a s tím roste kontrast bohatství a chudoby. Vznikají nové společenské vrstvy a třídy, přičemž jejich vzájemné vztahy oscilují mezi spoluprací a konfliktem,“ upozornil.
Autoři se navíc snaží popsat proměny samotné mentality Brňanů. „Venkované přicházející do Brna za prací v továrnách nebo za službou v měšťanských domácnostech se postupně stávali stále sebevědomějšími členy městské komunity,“ nastínil Fasora s tím, že obdobným procesem prošli také měšťané. „Tradiční měšťan s hlubokou religiozitou, oddaností ,životnímu údělu‘ a silným emočním poutem k místu se proměnil v člověka dobře etablovaného v kapitalistickém systému, sekularizovaného a usilujícího o sociální vzestup,“ dodal. Touha po lepším životě podle něj mnohdy upozadila i morální zásady.
Kniha začínající v období Francouzské revoluce a končící vznikem Československa neopomíná také mnohými kontroverzně vnímaná témata. Malíř zmiňuje např. národnostní poměry konce 19. století, ovlivněné soužitím německého a českého obyvatelstva, často také gradující v pouliční demonstrace. Vyšší míru opatrnosti při zpracování této oblasti brněnské historie ovšem nepřipouští. „Snažili jsme se být nestranní, vidět nevýhodné postavení česky hovořícího obyvatelstva a jeho příčiny, ale zároveň přiznat místním německým elitám zásluhy o rozvoj města,“ vysvětlil.
Více než tisícistránkovou knihu s obrazovou dokumentací je možné zakoupit v Archivu města Brna a ve vybraných brněnských knihkupectvích. Čtvrtý díl je zároveň pátým vydaným svazkem projektu Dějiny Brna, na kterém spolupracují Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Archiv města Brna s cílem vytvořit moderní a rozsáhlou syntézu dějin Brna. Skupina autorů aktuálně připravuje poslední dva svazky: jeden s podtitulem Demokracie a diktatura věnovaný 20. století, druhý, s podtitulem Stavovský stát a habsburský centralismus, bude zaměřen na raný novověk.