Stovky cenných knih a edice pramenů, které jsou pro výzkum středověku nenahraditelné. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity má jako první v Česku specializovanou knihovnu Monumenta Germaniae Historica.
„Za tuto knihovnu vděčíme našim předchůdcům, kteří nám zanechali několik základních edičních řad Monumenta Germaniae Historica. Vděčíme za to i našim donátorům z Německa a Rakouska, kteří nám postupně odkázali tolik svazků, že jsme dospěli k závěru, že by bylo škoda trhat souvislé ediční řady a rozstrkávat jednotlivé práce do tematických celků,“ zdůraznil profesor Martin Wihoda z Historického ústavu FF MU.
Nová knihovna označovaná zkratkou MGH vznikla v prostorách Historického ústavu FF MU. Je přístupná studentům, akademikům a po domluvě i zájemcům mimo Masarykovu univerzitu. „Aktuálně zahrnuje zhruba tisíc svazků. Postupně ji budeme doplňovat, chceme nabídnout úplnou produkci Monumenta Germaniae Historica od roku 1819. A to nejen edice pramenů, ale také tematické řady, v nichž byly a stále jsou průběžně zpřístupňovány výsledky výzkumu,“ doplnil Wihoda.
Knihovu Historický ústav poprvé představil v únoru a do pozvánek vetkl motto Už se nám to zaplnilo. Podle Wihody není Monumenta Germaniae Historica jen knihovnou, ale jakýmsi fundamentem, jenž je pevnou oporou vědeckého poznání proměn středověku v širší střední Evropě, jmenovitě v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Nizozemí, Lucembursku, Itálii, Polsku, Pobaltí – a v neposlední řadě také v Česku. Oborově propojuje historiky s literárními vědci, historiky umění, archeology, etnology či religionisty. „Je to knihovna a současně svorník poznávání, které začíná kolem roku 500 a končí v roce 1500. Takovouto, po dvě staletí systematicky budovanou základnu má jen málokterý obor,“ podotkl Martin Wihoda.
Z osobností, jež se zasloužily o vznik brněnské knihovny, lze jmenovat Knuta Göricha (Mnichov), Martinu a Wilfrieda Hartmannovy (Mnichov), Pascala Ladnera (Fribourg), Waltera Kocha (Vídeň) nebo Olafa Radera (Berlín). Vznik seminární knihovny podpořil děkanát filozofické fakulty, Ústřední knihovna Filozofické fakulty MU a v neposlední řadě i studenti Historického ústavu, kteří se postarali o katalogizaci.
Příběh Monumenta Germaniae Historica se začal psát v roce 1819, kdy Karl Freiherr vom und zum Stein (1757–1831) sezval do Frankfurtu nad Mohanem německé patrioty s úmyslem připravit projekt, který by zájemcům zpřístupnil prameny k dějinám římsko-německé říše. Jen několik let po skočení krvavých napoleonských válek, které Němcům připomněly, že na rozdíl do Francouzů nemají vlastní stát, chtěl povzbudit německé vlastenectví s nevysloveným, přesto však čitelným záměrem podpořit myšlenky na vznik sjednoceného Německa. Základní program sestavili Johann Friedrich Böhmer (1795–1863) a Georg Heinrich Pertz (1795–1876), který stál v čele MGH padesát let (1823–1873).
Dvě století dlouhý příběh projektu MGH je ve své podstatě svědectvím o složitém vývoji a proměnách historického poznání a postavení historie v systému věd. Jeho součástí jsou kapitoly radostné i smutné. Ve třicátých letech prezident MGH Paul Fridolin Kehr (1860–1944) dlouho vzdoroval tlaku nacistických orgánů a zaměstnával historiky neárijského původu. V roce 1935 však byla MGH začleněna do říšského institutu pro starší německé dějiny (Reichsinstitut für ältere deutsche Geschichtskunde) a k obnově došlo až v roce 1945.
V současnosti je MGH významnou, mezinárodní vědecké veřejnosti otevřenou výzkumnou institucí a její členové si ne bez jisté hrdosti říkají „monumentisté“. MGH má sídlo v Mnichově, kde na návštěvníka čekají čtyři patra knih o středověku ve volném výběru. Přístup do knihovny mají rovněž studenti, přičemž oblíbenou adresou se MGH stala také pro brněnské doktorandy. Martina Hartmann, prezidentka MGH, nadto brněnským studentům poskytuje zvláštní stipendium. Jednou ročně tak získá jeden zájemce možnost studovat v mnichovské knihově MGH.
Financováno z projektu Revitalizace a zvýšení přístupnosti sociálního zařízení, zpřístupnění specializovaného fondu Ústřední knihovny FF MU (CZ.06.04.04/00/22_002/0001260) a realizovaného v rámci IROP 2021–2027.
Od 23. dubna je k vidění v Moravském zemském archivu a zájemcům mimo jiné nabídne zlomek lekcionáře z 9. století, jehož část je uložena v americkém Chicagu, či Antifonář Elišky Rejčky. Na její přípravě spolupracovali pedagogové a studující Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU.
Filozofická fakulta MU chce být i nadále bezpečným místem pro všechny. Proto v souladu se strategií celé Masarykovy univerzity intenzivně pracuje na dalším posílení stávajících bezpečnostních opatření.
