Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) včetně obhajoby závěrečné práce můžete konat v souladu se Studijním a zkušebním řádem na konci jarního i podzimního semestru. Podoba státní závěrečné zkoušky je organizována v souladu se zvyklostmi daného studijního programu.
Součástí státní závěrečné zkoušky je zkouška z obecných pedagogických a psychologických disciplín. Ta má podobu písemného testu s položkami, které se vztahují ke všem obecným pedagogickým a psychologickým předmětům (pedagogika, didaktika, psychologie, speciální pedagogika a diagnostika, kompendium pro učitele). Čas na vypracování testu je stanoven na 45 minut, aby test byl testováním výkonu, nikoli rychlosti. Okruhy k této části státní závěrečné zkoušky naleznete zde.
Uvedené okruhy ke zkoušce z pedagogických a psychologických disciplín pro učitele a učitelky jsou platné pro studenty a studentky jednooborového i dvouoborová studia. Studující ve sdruženém studiu tuto část státní závěrečné zkoušky skládají v rámci svého hlavního studijního plánu.
Obsah SZZ
Okruhy otázek
- Standard kvality profesních kompetencí studentů učitelství a formativní práce s ním; význam reflexe v procesu učení.
- Učitelství jako profese: činnosti učitele, vyučovací povinnost učitele (přímá, nepřímá), klíčové dovednosti učitele, interakční styl učitele. Vývoj profesní dráhy učitele.
- Žáci a studenti ve výchově a vzdělávání; nastavování a udržování podmínek pro učení ve třídě.
- Komunikace ve školní třídě: základní charakteristiky výukové komunikace, struktura výukové komunikace a její složky (typy otázek učitele, typy zpětné vazby učitele).
- Kurikulum: pojetí kurikula, formy kurikula, úrovně kurikula (Národní program vzdělávání, Rámcový vzdělávací program a jeho struktura, školní vzdělávací programy); od RVP k vyučovací hodině.
- Komunikace s rodiči.
- Současné trendy ve vzdělávací politice, Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
- Školní didaktika: její zaměření, obsah a cíle.
- Didaktická kategorie cíle: zásady pro stanovování cílů, úrovně a oblasti cílů (kognitivní, afektivní, psychomotorické a sociální cíle a jejich taxonomie, pravidlo SMART).
- Důkazy o učení a jejich hodnocení: typy hodnocení (formativní vs. sumativní hodnocení, normativní vs. kriteriální hodnocení, formativní vs. verifikační, hodnocení průběhu vs. hodnocení výsledku, slovní hodnocení, klasifikace). Testování.
- Didaktická kategorie formy: organizační formy vyučování (individualizovaná, hromadná, skupinová, kooperativní) a jejich důsledky pro pedagogickou praxi.
- Didaktická kategorie metody: vyučovací metody a jejich dělení, jejich důsledky pro činnosti učitele a žáků. Metody podporující spolupráci.
- Dramaturgie vyučovací hodiny, model E-U-R.
- Klasifikace a charakteristika jednotlivých druhů psychických jevů, možnosti jejich utváření a rozvoje učitelem, možné odchylky (poruchy) s ohledem na možnost výskytu u žáků.
- Osobnost – pojem, činitelé utváření a vývoje osobnosti, struktura osobnosti (vlastnosti), poruchy osobnosti. Psychologické metody pro posuzování a hodnocení osobnosti žáka; chyby (efekty) ohrožující přesnost či objektivitu posuzování a hodnocení žáka učitelem.
- Periodizace psychického vývoje člověka – přehled a charakteristika jednotlivých vývojových období (se zaměřením na období mladšího školního věku, puberty, adolescence a dospělosti).
- Učení – pojem, fáze, křivka, druhy, činitelé a zákony učení. Školní úspěšnost a neúspěšnost, školní prospěch a neprospěch učebních výkonů žáků. Vnímaná osobní (vlastní) školní zdatnost žáků. Nadaní žáci – poznávání a rozvíjení jejich osobnosti. Žák v zátěžové situaci a její zvládání. Tréma.
- Psychologie osobnosti učitele – požadavky na osobnost učitele, osobnost učitele z pohledu žáků, typologie učitelských osobností, vývoj a utváření osobnosti učitele, kariéra učitele, učitelova (vnímaná) profesionální zdatnost. Profesní zátěž, psychohygiena a sociální opora učitele.
- Vztahy mezi učiteli a žáky a jejich utváření (složky ve vztahu mezi učitelem a žákem, činitelé vztahu učitele k žákovi, typické druhy vztahů učitelů k žákům; činitelé vztahu žáka k učiteli).
- Psychologie výchovy a sebevýchovy – psychologické aspekty výchovy a jejích jednotlivých prostředků, způsoby (styly) výchovy; sebevýchova. Psychologický rozbor výchovných obtíží žáků.
- Proces socializace. Sociální učení a jeho formy. Sociální skupiny, jejich druhy a formativní působení. Školní třída jako malá sociální skupina. Psychosociální klima školní třídy a školy. Sociální styk: struktura.
- Inkluzivní vzdělávání – východiska, právo na vzdělání, speciální vzdělávání, inkluze, integrace, heterogenita jako norma. Legislativní rámec inkluzivního vzdělávání (mezinárodní úmluvy a dokumenty, školská legislativa) s důrazem na jejich aplikaci v pedagogické praxi.
- Dítě, žák, student se speciálními vzdělávacími potřebami – definice, přístupy ke kategorizaci žáků se SVP (medicinské, funkční, sociální, pedagogické, atd.), kategorizace dle míry podpory. Třídní kolektiv v inkluzivní třídě.
- Potřeba podpory ve vzdělávání vyplývající ze zdravotního postižení nebo zdravotního stavu žáka (zejména u žáků s tělesným postižením, žáků slabozrakých, se sluchovým postižením aj.) − základní charakteristiky, komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství a služby.
- Potřeba podpory ve vzdělávání vyplývající z kulturního prostředí žáka a jiných životních podmínek nebo ze zvýšeného rizika školního neúspěchu (zejména u žáků z etnických, kulturních a jazykových menšin, osob v postavení azylantů, žáků z nepodnětného prostředí, u tzv. žáků v riziku poruch chování, v hraničním pásmu mentálního postižení aj.) − základní charakteristika, specifika vzdělávání, plán pedagogické podpory, komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství a služby. Možnosti práce s žáky a žákyněmi s odlišným mateřským jazykem.
- Spolupráce v multidisciplinárním týmu – poradenští pracovníci ve škole (výchovný poradce, školní speciální pedagog, školní psycholog, školní metodik prevence) a role asistenta pedagoga v týmu, školská poradenská zařízení, další odborníci (odborný lékař, psychiatr atd.). Specifika spolupráce a komunikace s rodinou či zákonnými zástupci žáka se specifickými vzdělávacími potřebami.
- Role učitele v multidisciplinárním týmu – spolupráce uvnitř školy, spolupráce se školským poradenským zařízením (SPC, SVP, PPP), žákem a dalšími odborníky, spolupráce učitele/školy s rodinou žáka s potřebou podpůrných opatření.
- Spolupráce mezi učiteli, spolupráce učitele a asistenta, tandemová výuka a její typy. Role třídního učitele. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků.
Povinná literatura
- Bartoňová, M., Pitnerová, P., & Vítková, M. et al. (2013). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním školství. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
- Bartoňová, M., & Pitnerová, P. (2012). Strategie vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na střední škole. Brno: Masarykova univerzita.
- Čáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
- Kalhous, Z., & Obst, O. (2009). Školní didaktika. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
- Lechta, V. (Ed.) (2010). Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál.
- Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
- Pasch, M., et al. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině: jak pracovat s kurikulem. Praha: Portál.
- Průcha, J. (2013). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
- Šeďová, K., Švaříček, R., Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
- Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum.
Doporučená literatura
- Fontana, D. (2003). Psychologie ve školní praxi. Příručka pro učitele. Praha: Portál.
- Hájková, V. & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada.
- Holeček, V. (2014). Psychologie v učitelské praxi. Praha: Grada.